100!!

Konečně jsme dosáhla vysněné 100 stránky. Teď vím, že to nesmím vzdát!! :DD

My Story

Mám tu pro vás úryvky z mého příběhu oLovcích stínů- Ano ráda píšu a tak jsem se sem na tento web rozhoda vkládat můj příběh. Vložím vám sem ty úryvky  kdyžtak jednu kapitolu až bude příběh celí hotoví tak pak vám sem teprve vložím celý soubor.

 

Město Andělských Křídel

Název mého příběhu hodlám napasat 310 stranou knihu ;)))

Úryvky

  1. Do místnosti vkročili Jace a Clary. Drželi se za ruce, když však Jace spatřil Isabelle v kuchyni, ztuhnul jako socha. Isabelle to postřehla a zeptala se ho. „Jaci, co se děje? Tváříš se jak, kdybys viděl ducha?“ Jace polknul a zamumlal. „No právě jednoho vidím v kuchyni.“
  2. „Simone, vím, že ti Clary jistě chybí, ale to už asi nikdy nebude jiné.“ Simon se k ní otočil a hlesl. „Nikdy?“
  3. „Ty jsi inkvizitorka?“ vyhrkl Jace. „Ty jsi civil?“
  4. V okamžik se zatměla místnost. A ve vzduchu se mihlo bílé, zářivé světlo. Dvakrát šlehlo doprava doleva. Démon byl v tu ránu bez přední nohy a bez části ocasu. Z démona se vyvalila řeka černé, horké krve. Krev na kůži pálila.
  5. „Meč je pryč. Jeden z nástrojů smrti zmizel.“ (Proneseno Jacem)
  6. Alekovi se zvedli koutky úsměvu. Alek přišel ke Krasomilovi, který právě pil zvláštní modrý koktejl, v němž plavala malá třešnička. „Zdravím Krasomile, smíme si k tobě přisednout.“ Krasomil se podíval nahoru, kdo k němu mluví. „Aleku,“ vydechl překvapeně. „Co, ty tu děláš?“ zeptal se. „Jdu na svačinku ne?“ zazubil se Alek.
  7. Nuže, vítám vás mladé Nephilim v našem London Institute.“  Uvítala je zdvořile. Její hlas byl tak čistý a byl tam slyšet nádech symfonického podtónu.
  8. „Simone, Simone, Simone tak znovu. Bylo to její rozhodnutí a Jocelyne jí to schválila a navíc to není tvoje věc. Nedělej si starosti a, co by se stalo vůbec?“ Simon pokrčil rameny a znova si vložil hlavu do dlaní.

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons Gruenewiese86, enki22  Domov Lovců Stínů